Přišlo ideální cyklopočasí a tak ho využívám. Včera jsem vyrazil z Pacova přes Mladou Vožici. A jak si tak šlapu kolem polí obdivuji, jak si ta pšenice pěkně roste.
Napadlo mě podívat se, jak jí rostou kořeny. Pár klasů jsme vytáhl. Z utužené půdy to tedy moc dobře nešlo.. A co se skrývá v zemi? Jen pár malinkatých kořínků! jsou sotva pěticentimetrové a takové jako nicotné… Přemýšlel jsem, proč ti chudáčci málo narostly. Že by to bylo proto, že obilí nemá důvod investovat do růstu kořenů, protože v půdě není nic, coby stéblo, klas či listy mohly pro svůj růst získat? Jiná odpověď mě nenapadla… Schválně jsem zjišťoval, jestli je to tak jen u obilí nebo jde o obecný jev.
Na řepce je to snad ještě viditelnější. Kromě rozkročených stabilizačních kořenů v podstatě nic. Vzpomněl jsem si, jak kdysi Babiš hájil řepku jako rostlinu, která má velký kořenový systém a proto je důležitým zdrojem organické hmoty (!). A kukuřice? Nevím nevím, jak těch pár kořínků bude držet skoro dvoumetrový klas…
