Na tuto otázku hledají odpovědi Jiří Lněnička a Vojtěch Kotecký ve stejnojmenném článku, zveřejněném na webu Fakta o klimatu. Jeho obsah je precizní analýzou faktických příčin, které rychlé ubývání živočišných i rostlinných druhů způsobují. Bohužel i přesto, že byl článek převzat serverem EKONEWS, si nemyslím, že by se s ním seznámila laická veřejnost…

Pokud bychom nadpis nahradili alarmujícím sdělením, například „Vymírání druhů zvyšuje ceny masa!“, a obsah by se značně zahustil tak, aby vyzněl slovy klasika „…tady totiž přestává veškerá legrace!“, možná by ho převzala i média typu BLESKu ;-).  

Asi se shodneme na tom, že vymírání druhů zvířat, hmyzu i mikroorganismů je dílem lidstva a jeho snah o podmanění si a přizpůsobení přírody svým potřebám. Stejně se asi můžeme shodnout v tom, že veškeré takové činnosti jsou vedeny snahou uspokojit potřeby rostoucí lidské populace. 

Pochybuji, že by kdokoli vynaložil síly a prostředky na odstranění přírodního biotopu v podobě potoční nivy nebo deštného pralesa, aniž by v důsledku neočekával ekonomický profit… Takže jsme se poměrně rychle dostali ke zjednodušené odpovědi na otázku v nadpisu článku! 

Příroda přichází rychle o svou rozmanitost proto, že se lidstvo díky industrializaci a pokroku „přemnožilo“ a uspokojování poptávky je závislé na omezených zdrojích.

Odpověď koresponduje i se základními, v předmětném článku uváděnými, faktory, které za ztrátami rozmanitosti přírody objektivně stojí:

  • ubývání biotopů v důsledku intenzivního zemědělství 
  • nadměrný lov volně žijících savců a ryb
  • vysoká míra znečištění půdy, vod i ovzduší chemikáliemi z průmyslu a zemědělství
  • šíření nepůvodní druhů v důsledku omezení prostoru pro druhy původní
  • klimatická změna, která ohrožuje původní druhy fauny i flory změnou tradičního klimatu.

Je snad některý z těchto faktorů důsledkem něčeho jiného než lidské činnosti s cílem vyrábět a vytvářet prostředky pro uspokojování potřeb a poptávky? Není!

A když už nabízíme odpověď na otázku „Proč“, můžeme si položit i další otázku: Jak tento trend zvrátit? 

Vlastně jednoduše – omezme všichni svou poptávku! Zejména po věcech, které nejsou nezbytné. Po potravinách, které cestují nesmyslně po planetě. Po všem, co se nezískává udržitelným způsobem a s respektem k přírodě a také budoucím generacím.

Uvědomme si, že jediný, kdo užívá peníze, je člověk! Jeho poptávka je v důsledku zodpovědná za ubývání přírodní rozmanitosti. Člověk – spotřebitel vlastně nevědomky akceleruje výrobu, která uspokojuje jeho poptávku. 

Nikdo by nedobýval nerostné suroviny, nestříkal na pole chemikálie nebo nekácel prales, pokud by neexistovala poptávka po tom, co díky tomu vznikne. Je tu ale ještě jeden zásadní fakt. Ty peníze mají lidé k dispozici jen proto, že se globální ekonomiky účastní. Vyměňují svůj čas a schopnosti za mzdu. Pokud tedy dobrovolně omezí člověk svou poptávku a spotřebu vystavuje se riziku ztráty zaměstnání. 

Dobrou zprávou je, že v poslední dekádě rezonují pojmy „udržitelnost“ a „společenská odpovědnost“ i v globálním byznysu. Díky dosahu globálních firem na spotřebitele se tak otázky dopadů lidské činnosti na přírodu a klima stávají součástí vzorců nákupního chování, a tedy i směřování poptávky k udržitelným výrobků a službám. Samozřejmě se to týká těch kupujících, kteří si mohou rozhodování dovolit. Tato skupina ale udává trendy!

K sepsání této úvahy mě přivedl příspěvek Změny k lepšímu v síti Linkedin, který propagoval právě citovaný článek na EKONEWS. Změna k lepšímu v příspěvku vyzývá své „sledující“, aby se zapojili s náměty, jak může byznys pomoci chránit biodiverzitu. Pokud použiji kontext vlastní úvahy, pak musím s nadsázkou říct, že nejlépe svým vlastním zánikem …;-)

Iniciativa Změna k lepšímu sdružuje firmy, které mají zájem se změn k lepšímu účastnit. Tyto změny většinou vnímají jako příležitosti v trendech udržitelnosti a společenské odpovědnosti, často s akcentem na význam lokálních trhů. 

Existuje tedy jistě mnoho firem, které jsou součástí byznysu a ochranou biodiverzity mohou nějak pomoci. Skutečná řešení problémů, které způsobuje tzv. tradiční uvažování v podnikání, mohou přinést jedině inovace, které budou důsledně využívat lokální zdroje a vedlejší produkty, jimiž substituují primární zdroje. A jedním takovým řešení bychom chtěli přispět i ve firmě BIOUHEL.CZ.   

Před časem mě požádala redakce Fóra ochrany přírody o příspěvek na téma biouhel a biodiverzita. Přiznám se, že před třemi roky jsme to téma uchopit neuměl. Dohodli jsme se tedy, že shrnu některé naše výzkumné aktivity, které společně sledují i prosazení biouhlu jako jednoho z nástrojů ochrany přírody. Výsledek je k dispozici tady.

Dnes můžu konstatovat, že jsme výzkum dovedli k jedné zásadní inovativní aplikaci biouhlu, kterou momentálně připravuje ke vstupu na trh. 

Vyvinuli jsme kompozitní uhlíkový půdní kondicionér MicroCHAR®. Biouhel v něm je doplněn o organické živiny, mikroorganismy a houby. Právě tento komplex půdního života obnovuje v půdě přirozené funkce a přirozenou úrodnost. K výrobě používáme výhradně lokální zdroje a uhlík z biomasy je navíc nástrojem trvalého odstranění oxidu uhličitého metodou PyCCS.  

MicroCHAR® nahrazuje veškerá umělá hnojiva i ochranné prostředky. Jeho používání namísto dnes tradiční agrochemie zajistí, že žádná součást života na a v poli ani po proudu potoků a řek nebude ohrožena nepřirozenými látkami a jedy. A to zcela jistě prospěje nejen zachování přírodní rozmanitosti!