aneb po hostině se budou platit účty

Ač nemám na její obsah vyhraněný názor, myslím si, že je tam řada věcí nedotažených…

Cituji: „Evropská komise přijala 14. července 2021 soubor návrhů, které uzpůsobí politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohly podílet na snižování čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Toto snížení emisí v příštím desetiletí zásadním způsobem přispěje k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu stala skutečností“.

Oficiální text z webové stránky europa.eu shrnuje, o co v Zelené dohodě pro Evropu vlastně jde. Já bych to ještě možná zjednodušil na konstatování – Jde o to, aby naše děti a vnuci i jejich vnuci měli šanci prožít život s podobnými standardy, jako my.

A poctivě bychom měli také říct, že to nebude ani levné, ani jednoduché, a hlavně si to vyžádá nemalé ústupky a kompromisy. Jenže právě ty ústupky, kompromisy a cena, kterou za ně zaplatíme, jsou jediným způsobem, jak si konečně uvědomit, že lidstvo udělalo chybu…

Do všech úvah, rovnic, pouček či pravidel ohledně rozvoje, spotřeby, a tudíž konzumu, jsme zapomněli zakomponovat proměnnou udržitelnosti. Nemá žádný smysl pátrat po příčinách, je nutno hledat způsoby, jak nutné změny vysvětlit a případně zmírnit jejich dopady na většinu Evropanů. Ano, Zelená dohoda pro Evropu se totiž týká pouze obyvatel Evropských států, které jsou členy Evropské unie.

Fakta:
• Evropa zabírá asi 7 % zemského povrchu
• přibližně 750 milionů obyvatel Evropy tvoří asi 10% světové populace a žije ve 46 státech
• 27 evropských států, které jsou členy Evropské unie, má 447 milionů obyvatel, tedy asi 5,7% světové populace

Ale co – někdo to zaplatit musí! A až bude Evropa za jakoukoli cenu v budoucnu uhlíkově neutrální, ubude z globálních emisí úctyhodných sedm procent! Ale pravděpodobně méně…

Takže i když bude Evropa zelenější sebevíc, ke zvratu trendů globálních změn klimatu to asi nepovede.
Myslím si, že třeba:
• Nutit obyvatele států EU jezdit auty do zásuvky, která je často napojená na uhelné elektrárny je pokrytectví. I proto, že emise z dopravy se na globálních emisích podílejí asi 10 %. Osobní doprava z toho může být cca polovina.
• Nutit zemědělce přestat používat umělá hnojiva a pesticidy je správná věc. Hlavně proto, že půda si takové zacházení nezaslouží a Evropané si nezaslouží potraviny, pěstované na chemicky i technicky zdecimované půdě.
• Motivovat k úspoře energetické spotřeby prostřednictvím zdanění uhlíku, jako v systému EU ETS je nutnost. Je to nejlepší způsob, jak důsledně upozornit spotřebitele, že vlastní spotřeba nemá být životním cílem.
• Motivovat každého člověka k lokální spotřebě je efektivním způsobem omezení emisí. Nejde jen o omezení uhlíkové stopy díky minimalizaci dopravní vzdálenosti, jde také o uvědomění si významu komunity, ve které prožíváme celý život.

Politici v podstatě hned po přijetí Zelené dohody začínají projevovat dodatečné obavy z jejích důsledků, například Senát ČR žádá o dodatečné studie. Zdá se, že potřebovali k hlubšímu zamyšlení impulz v podobě aktuálních turbulencí na energetických trzích… 

Bez realistického zhodnocení možností náhrady zdrojů včetně vyčíslení jejích dopadů nelze paušálně přijímat závazky, které se navíc stanou závazky budoucích generací. Stejně tak nelze pokračovat v současném tempu zatěžování atmosféry a devastaci přírodních zdrojů – opět zejména s ohledem na příští generace.

Není proč se divit, že politici se obávají jakýchkoli kroků s ohledem na sociální dopady. Především pak politické reprezentace v zemích, kde mají občané méně rozvinuté vnímání společensky důležitých hodnot, jako je zdraví planety.

Populismus je jednoduchý marketing. Je jednodušší „bít se za lidi a jejich sociální jistoty“, než hledat způsob, jak jim zkusit vysvětlit, že jednadvacáté století musí být jiné, než století dvacáté i proto, aby vůbec mohlo být století dvaadvacáté.

Zelená dohoda pro Evropu je určitě cestou správným směrem, provedení se ale zdá ne zcela šťastné. Moc ideologie, restrikce bez širokého dialogu s těmi, kterých se nejvíce dotknou.

Důležitým prvkem Zelené dohody by měla být právě široká dohoda. Nikoli dohoda mezi europoslanci a zaměstnanci Evropské komise, ale dohoda mezi vládami Evropských států a jejich občany. Zásadním prvkem naplňování strategie na cestě k omezení spotřeby uhlíku je totiž přístup jednotlivců prostřednictvím omezení spotřeby a preferencí kvality před kvantitou. Ano, musí dojít k zásadní změně hodnotových systémů u každého z nás!

Příspěvek je publikován na blogu Aktuálně.cz