Silně rezonující téma!

Někteří světoví lídři se předhánějí v proklamacích o uhlíkové neutralitě, jiní kritizují děti za veřejné vyjadřování zájmu o stav planety.

Osobně bych se tedy za tón Grétina vystoupení na půdě OSN nepostavil, ale pokud bylo cílem rozpoutat globální reakce, pak byl účel splněn!

V kontextu této hysterie jsem se zamyslel nad klimatickou změnou – nebo snad krizí (?) – pohledem člověka, žijícího uprostřed Evropy. Jak se mě osobně dotýká změna klimatu? Osobně vlastně nijak.

Léta bývají teplejší a sušší, zimy mírnější. Ani jeden z těchto „klimafaktů“ mi zatím nevadí. Nejde ani o extrémy. Voda z kohoutku teče, topení hřeje. Jídlo si koupím každý den za přijatelnou cenu. Benzín i nafta jsou sice poměrně drahé, ale jsou.

Takže kdybych nečetl zprávy a nesledoval zpravodajství, o klimatické změně ani netuším. Jen je příjemné počasí a více žluté trávy.

Těžko se můžu divit, že se kromě odborníků, aktivistů, mládeže a taky politiků o ten „klimaproblém“ nikdo nezajímá. Ale já osobně se o něj zajímám! Nejen proto, že děláme biouhel, ale taky proto, že si uvědomuji osobní zodpovědnost za příspěvek ke změně klimatu.

Moje osobní spotřeba je vlastně poptávka po spalování fosilních paliv, po odlesňování, po letech a námořní dopravě i po těžbě ropy. Výrobci a producenti jsou sice přímými spalovači a odlesňovači, dělají to však pro mne! A taky pro každého z vás, lidé vyspělého světa! Že jste to nevěděli? Ale no tak – to zas není tak složité domyslet… 

Fosilní paliva spalujme od průmyslové revoluce. Hlavně uhlí. Dodnes. A s podobnou účinností! Takže kolik je to generací? Za těch pár set let se nám povedlo „předělat“ planetu k industriálnímu obrazu a exponenciálně se rozmnožit. Nám, takže já přijímám spoluodpovědnost.

Vůči dětem. Budoucím generacím. Pátek tedy považuji pro budoucnost se zcela legitimní postoj. Nemluvím ani o formě, ani o způsobech. Rozumím tomu, co chtějí.

Jako pragmatik se však bojím, že děti nebudou mít prostředky k prosazení svých práv proti většině lidstva. Lidé se skokově nevzdají svého způsobu života a hlavně pohodlí, které jim přináší.

I kdyby se celá Evropa přestěhovala do jeskyně a začala chodit pěšky, problém klimatu to nevyřeší. Bohužel.

Politici se dohodnou a podepíšou, že sníží emise uhlíku. Fajn. Pak přikážou firmám, aby to zařídily. Firmy řeknou 0K. Ale bude to drahé a možná propustíme lidi. Případně se přestěhujeme tam, kde ty emise neberou zase tak vážně. Tam budeme platit daně a zaměstnávat lidi. Státy mají málo nástrojů. Globální byznys zjevně není připraven páchat sebevraždu. Řešení může nabídnout pouze systémová změna. Ale GLOBÁLNÍ!

Z toho mi vychází, že budeme dále dělat a aplikovat biouhel a snažit se k tomu přimět i další. Zkusíme přesvědčit co nejvíce lidí, aby pomohli biouhlu a zmírnili jeho prostřednictvím svůj příspěvek ke klimatickým problémům. Tím pomůžeme půdě a krajině, tedy prostředí, ve kterém žijeme. To se přece týká každého z nás, kdo žijeme uprostřed Evropy!

Jan Káňa